Kurník
Pokud jste se rozhodli chovat slepice, je výběr kurníku velice důležitou záležitostí, jíž není radno podceňovat. Můžeme jej buď postavit, nebo jej improvizovaně vytvořit z některé dlouhodobě nepoužívané místnosti. Byla by asi škoda jej kupovat, pokud je možná stavba svépomocí, vlastně to nic těžkého není. V podstatě stačí pár prken, pokud to řekneme s trochou nadsázky.
Důležité je, aby kurník šlo na noc zavírat, ideálně aby měl dvířka na petlici. Kuny, lasičky, lišky nebo třeba i zdánlivě nevinní ježci, kteří rádi vypíjejí slepičí vajíčka, jsou nebezpečným predátorem a slepičí populace by mohla být do rána do značné míry zmasakrovaná. V dnešní době, kdy člověk pracuje kolikrát i do noci a nemá čas čekat, až se setměním i poslední slepička zaleze do kurníku, je možno si pořídit dnes již běžnou věc: Automatické zavírací zařízení. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že po drobném odladění funguje spolehlivě.
Pokud budujeme kurník na volné ploše, je dobré popřemýšlet o tom, zda-li by nebylo lepší postavit jej na betonovou desku, případně desku z jiného materiálu (panely, vyskládané kamení apod.) jde o to, že lišky se dokáží celkem snadno do kurníku bez této ochrany prohrabat. Případně po obvodech kurníku zakopat pletivo, alespoň do 70cm hloubky.
Velice důležité je umístit do kurníku hřad. Hřad je v podstatě široký žebřík, na kterém slepice v noci hřadují (spí). Je to pro ně přirozené a důležité. Hřady by měly být vystavěny u severní stěny, pod nimi může být umístěn tzv. trusný stůl, případně podložka. Dobré je volit omyvatelný materiál, například staré lino. To je velice snadné očistit a vrátit zpět na původní místo. Pod hřady se totiž slepičí trus hromadí opravdu rychleji, než kdekoli jinde ve výběhu nebo v kurníku.
Pokud se budeme bavit o podestýlce, je asi nejlepší volbou, kvůli výborným izolačním vlastnostem, sláma – ale použít můžeme i dlouhostéblé seno. Zkrátka vždy podle toho, co je aktuálně „na skladě“. Nezapomínejme ani na zateplení stěn, protože slepice, asi jako každé jiné zvíře, nesnáší zimu a průvan. Současně musíme ale zajistit možnost větrání.
Okna, pokud se o nich vůbec budeme bavit, by měla být položena na jih nebo východ, neb severní vítr je krutý. Střechu pak pobijeme pískovou lepenkou, pokud je kurník ze dřeva, hodí se nějaký ten impregnační nátěr z obou stran, nutné je kvůli dezinfekci vybílit jakýkoliv nový kurník vápnem (což by se mělo opakovat zhruba jednou ročně).
Nejdůležitější část, a sice místo, kam budete chodit denně sbírat vejce (tedy v ideálním případě) je hnízdo (kukaň), které musíme vystlat slámou, a určitě neuškodí, pokud sem umístíme takzvaný podkladek, neboli umělé vejce – to dá slepicím najevo, že chceme, aby nám snášely každodenní dárky právě zde. V podstatě jde o přírodní mechanismus, kdy si slepice myslí, že na dané místo už v předchozím dni vejce snesla a uznala ho za vhodné pro vytvoření hnízda.
Krmítko může být ze dřeva nebo kovu, slepice přivítají obě dvě varianty a sezobou prakticky vše, co jim k jídlu nasypeme, včetně zbytků z našeho stolu. Osvědčilo se nám postavení příklopného víka. jednoduché víko,, které pomocí kusu dřeva vymezuje škvíru ke krmítku tak, aby slepice nemohly v boji o potavu na krmítko vyskočit a kálit do něj. zabráníme tak šíření nemocí. Je také možné použít na výrobu například starší pozinkovaný okap. Ten se osvědčil jako snadno omyvatelný. také nemá vnitřní rohy, kde by mohlo uvíznout zrní či jiná potrava, která by zde mohla hnít. Krmítko, stejně jako celý kurník, je třeba jednou za čas desinfikovat. Doporučuji konkrétně u krmítek dřevěných provádět častěji. Omyvatelná plastová nebo kovová krmítka je možné jen omýt vodou a desinfikovat méně často. Je velmi důležité, aby měly slepice současně poblíž i nádobu s čistou vodou, ale to se snad rozumí samo sebou. Jako prevence je možné do 10 litrů čisté vody přidal malé množství (malá panák) octa. To pomáhá zabraňovat šíření kokcidiozy. Není však vhodné ocet ve vodě podávat neustále, proto ho střídáme s čistou vodou jednou za cca 14 dní.
Nezbývá než Vám popřát co nejvíce úspěchů v chovu drůbeže!