V první řadě si musíme říct, jestli chceme slepice chovat hned a máme pro ně připravené podmínky, kukaně a hřady, nebo budeme odchovávat kuřátka.

V případě, že se rozhodneme odchovávat kuřátka, máme více možností, jak je získat. V prvé řadě jsou to chovatelé, kteří líhnou kuřata převážně ze svých chovů. Mohou to být ale také profesionální líhně, které mají své chovy a zabývají se pouze líhnutím. Ani jedna varianta není špatná. Musíme si však uvědomit, že chovatelé povětšinou líhnou jen více vajec, protože do svého chovu potřebují nové kusy. Poté prodávají přebytek. Je tedy otázkou, jestli si nejlepší kusy nenechali a nám prodávají ty „podřadné“. Nemusí to tak vždy být.

U kuřátek sledujeme hlavně, jestli se aktivně hýbou, krmí se a pijí vodu. Pokud kuře pod lampou leží a zdánlivě „umírá“, stačí ho popohnat, protože jen spí. Mělo by se začít hýbat. Je taky potřeba sledovat, jak kuře vypadá fyzicky. Nejčastější chybou bývají pokroucené pařáty. To ještě samo o sobě není až tak veliká chyba. Slepička se bude normálně krmit, normálně snášet, normálně chodit. S hrabáním bude mít logicky trochu problém. Pokud bude v daném odchovu takových jedinců více, pravděpodobně byla v líhni špatně nastavena teplota. Doporučuji raději taková kuřátka.

U kuřátek je také potřeba počítat s tím, že kromě pár vyšlechtěných plemen u kuřátek těžko poznáme pohlaví. Musíme počítat, že budeme mít v odchovu víc kohoutů.

Druhá varianta počítá s koupí slepic či kuřic před snáškou. Obvykle se prodávají slepičky 16 – 19 týdnů staré. Snáškovost u lehkých typů a nosných finálních hybridů začíná cca 20 – 21 týden života daného kusu. U středně těžkých a těžkých plemen se doba snášení prodlužuje. Stejně jako u kuřátek je potřeba se zaměřit na fyzické projevy a vnější vzhled kuřic, které kupujeme. Slepice by měla být zdravá, pokud možno se vším peřím, bez známek lysin, obzvláště v oblasti ocasu a na hřbetě mezi křídly. To poukazuje na to, že slepice, která je v přepravní bedně s tímto kusem, má sklony k tzv. kanibalismu. Tento kus určitě nekupujte. Stejně jako u kuřat se musíme podívat, jestli jsou běháky zdravé, neohnuté (nemusí vadit, viz rozprava o kuřatech výše), mají zdravou, neoloupanou kůži a světlou barvu (u plemen, která mají světlé běháky). Také je potřeba hlídat, i když je to banální, aby měla slepice relativně malý hřebínek. U většiny běžně prodávaných hybridů by to mělo značit mladý kus. Budete tak mít jistotu, že slepice není stará.

Pokud se budeme bavit o plemeni, které je pro Váš dvorek nejvýhodnější, musíme si zodpovědět několik otázek. V prvé řadě to je. Pro jaký účel budeme slepice chovat. Pokud chceme slepice na vajíčka, tak nás zajímají zejména lehké typy slepic, jako je např. Leghorn, Vlašky (ve všech barevných variantách), Plymutky, Hamburčanky a také naše národní plemeno České zlaté kropenky. V případě středně těžkých plemen, u kterých je užitkovost kombinovaná na vajíčka a na maso, jsou to například Amroksky, Hempšírky, Rodajlendky. Masná plemena a brojleři, které chováme na maso a vajíčka, snášejí málo, jsou například Kočinky, nebo Sasexky.

Pokud se rozhodneme pro prodávané hybrydy v různých barevných variantách, je potřeba počítat s tím, že jejich kuřata nebudou mít vlastnosti rodičů a jsou méně vitální a náchylnější k nemocem.

Pokud vybíráme podle náchylnosti na krmení, dobré jsou například již zmíněné samostatně scháněnlívé České zlaté kropenky.

Při výběru je také potřeba brát ohled na polohu místa, kde budete slepice chovat. Pokud jste na kraji obce, ještě blízko lesa, určitě si nepořizujte bílé leghornky. Jsou jako pěst na oko predátorům, jako jsou lišky nebo jestřábi. I když se to nezdá, liška v období, kdy má mladé, loví i přes den a může tak náš chov ohrozit.

Nezbývá než popřát šťastnou ruku při výběru Vašich slepiček a hodně úspěchu v chovu.

Článek Jak správně vybrat slepice se nejdříve objevil na Jsem kutil.

Pokud hledáte králíky vhodné zejména pro masnou výrobu v domácích podmínkách, rozhodně byste o tomto plemeni měli zauvažovat. Nejen přední čeští chovatelé si pochvalují jeho výtečnou masnou výtěžnost, nutno je také dodat, že Kalifornští králíci jsou poměrně nenároční – nechybí jim otužilost a velká odolnost, takže se dají chovat prakticky kdekoliv, pokud máme k dispozici kvalitní a zateplenou králíkárnu.

Krmit je můžete zeleným i suchým krmivem, ideální podestýlkou je klasická sláma, velmi důležité je také to, aby měli králíci k dispozici vždy čistou vodu. Existují samozřejmě speciální výkrmné vojtěškové granule, ale oves, ječmen nebo zrní (to pokud možno v menším množství, ve velkém nadýmá) udělá Vašim králíkům rozhodně velkou radost a nakonec, trochu po něm i přiberou – králíci jsou totiž hodně takzvaně „na sladké“ a právě oves jim v tomto směru udělá dobře.

Jejich váha v dospělosti se pohybuje mezi sedmi a dvanácti librami, což je v přepočtu tři a půl až pět kilogramů. Takže jinými slovy – ať už bude pro svíčkovou nebo na česneku, pochutná si celá rodina. Maso je totiž velmi kvalitní, bez blan a tuku.

V jednom vrhu je obvykle osm až dvanáct mláďat, která naberou zmíněnou maximální hmotnost v rozmezí osmi až dvanácti týdnů. Je rovněž pravidlem, že zvířata chovaná hlavně pro výstavy rodí průměrně kolem čtyř až pěti mláďat, uvedený počet je pro standardní venkovský „masný“ chov. Kalifornští králíci se u nás nejčastěji objevují v „černé“ variantě, modrých nebo tzv. havanovitých je k vidění poměrně málo.

Článek Kalifornský králík se nejdříve objevil na Jsem kutil.

Jak vybrat místo pro váš kurník

Ze všeho nejdřív promyslete, kde slepice chcete chovat. Vyberte správné místo. Takové, které je tak akorát vzdálené od vašeho domu a budete k němu mít snadný přístup v každém ročním období. Kam dopadá dostatek slunečního světla, ale kde je i dostatek stínu pro ukrytí v těch nejteplejších dnech. Půda by měla být rovná a nezadržovat vodu. Stromy nebo keře ponechte – hodí se jako ochrana před predátory, deštěm i sluníčkem.

Materiály, které budete potřebovat ke stavbě kurníku pro slepice

Obecně platí, že nejlepší je zvolit dřevo a kov. Zatímco dřevo je skvělou volbou pro stěny a podlahu kurníku a výborně poslouží i jako izolace, kov se hodí pro stavbu odolné střechy. Pokud máte v plánu kurník častěji přemísťovat, využijte pro konstrukci rámu kov, který bude lehký, odolný a snadno s ním budete manipulovat – třeba hliník nebo zinek.

Samozřejmostí jsou šrouby, hřebíky a panty, které poslouží k upevnění a spojení materiálů. Nachystejte si také kladivo, pilu, vrtačku a nezapomeňte na kvalitní tmel, který zajistí vodotěsnost.

Na střechu doporučujeme šindel nebo gumovou membránu. Kurník ochrání před povětrnostními vlivy, zajistí bezpečí a sucho. Materiálu na střechu se nebojte přichystat víc, abyste se vyhnuli nepříjemnostem kvůli chybějícím kusům. Zvažte i izolaci, aby se slepice v zimě zahřály. Výborným pomocníkem je polystyren.

Jdeme na to: stavba rámu

Vytáhněte pilu a dřevo nařežte na požadovanou velikost kurníku. Pokud si nejste jistí, raději prostor znovu přeměřte, ať nemusíte shánět nový materiál.

Začněte spodní konstrukcí. Vytvořte rám dle velikosti základny kurníku a poté k ní připevněte stěny. Pomocí šroubů je upevněte ke stěnám a zakryjte drátem. Pro stavbu střechy se vám bude hodit znalost systému two-by-fours, díky kterému vytvoříte rám a poté k němu připevníte střešní krytinu. Nakonec pomocí vrtačky připevněte závěsy pro dveře. Musí být dostatečně pevné, aby dovnitř nevnikl žádný predátor. Jakmile je rám sestaven, doporučujeme konstrukci dostatečně zaizolovat.

Jak přidat bočnici a střechu

Nyní je na řadě připevnění bočnice a střešní krytiny. Změřte délku dřevěných bočnic a nařežte je na požadovaný rozměr. Poté je pomocí pozinkovaných hřebíků připevněte k rámu kurníku. Ujistěte se, že jsou hřebíky dostatečně dlouhé, aby všechno drželo na místě.

Nakonec přichází na řadu samotná střecha. Střešní krytinu odměřte, nastříhejte a připevněte k rámu pomocí šroubů, které se nejčastěji s krytinou dodávají. Zkontrolujte případné mezery, vyplňte je tmelem a pomocí štětce naneste nátěr odolný proti povětrnostním vlivům.

Na co si dát pozor při instalaci dvířek do kurníku pro slepice

Dvířka do kurníku v žádném případě nepodceňujte. Správně dimenzovaná dvířka jsou pro snadný přístup do kurníku a pro bezpečí slepic nezbytností. Velikost dvířek určete podle známého pravidla: mají být dostatečně velká pro snadný vstup, ale ne tak velká, aby se dovnitř dostal studený vzduch.

Začněte vyměřením otvoru ve stěně kurníku. Podle něj vyřízněte rám dvířek, rám umístěte do otvoru a připevněte jej ke kolíkům pomocí hřebíků. Poté nařežte překližku, aby odpovídala rámu a připevněte ji pomocí šroubů. Na závěr je třeba nainstalovat západku. Můžete si vybrat jednoduchou západku s háčkem a okem nebo pokročilejší západku s klíčem.

Příprava interiéru – Co je důležité? 

Postarejte se, aby byl interiér pohodlný a bezpečný. Začněte instalací bidel. Ta by měla být vyrobena z pevného materiálu, umístěna několik centimetrů nad zemí, aby slepicím nebyla příliš velká zima, a vzdálenost mezi nimi by měla být alespoň metr nebo dva. 

Dále je důležité zajistit dostatečné větrání. K tomu poslouží okna nebo větrací otvory, které lze otevřít či zavřít v závislosti na počasí. 

Nezapomeňte podlahu vyložit slámou. Ta slepice udrží v teple a poskytne jim měkký povrch pro chůzi. V zimním období se vám bude hodit vyhřívací lampa, která se postará o to, aby obyvatelům kurníku nebyla zima. 

Nedílnou součástí každého kurníku pro slepice je krmítko, které může být ze dřeva i kovu. Výbornou alternativou je přistavení příklopného víka, které vymezuje škvíru ke krmítku, aby do něj slepice nemohly vyskočit.

Přidejte hřady a hnízdní boxy

Hřady poskytují slepicím místo k odpočinku, zatímco hnízdní boxy jim poskytují bezpečné místo ke snášení vajec. A proto je nezapomeňte do obydlí těchto opeřenců přidat.

Dejte slepicím na výběr. Ocení, když hřady umístíte na stěny i na strop. Při instalaci se ujistěte, že jsou dostatečně blízko, aby na ně slepice snadno dosáhly.

Hnízdní boxy by měly být dostatečně vysoké, aby se slepice mohly při snášení vajec postavit, ale aby zároveň dosáhly na dno. Umístit je můžete do rohu nebo ke stěně kurníku. Pokud máte boxů více, postarejte se, ať se mezi nimi objevuje nějaká ta vzdálenost – i slepice si zaslouží trochu soukromí. 

Hnízdní boxy i hřady musí mít hladký povrch, aby nedošlo ke zranění zvířat. Vhodným materiálem je proto dřevo nebo plast, který navíc snadno očistíte. 

Jak o kurník pečovat

Pravidelná údržba kurníku je pro zdravý chov a pohodlí slepic nezbytná. Ze všeho nejdřív odstraňte starou podestýlku a nahraďte ji čerstvou. Zkontrolujte střechu a stěny, zda nedošlo k poškození a dřevo není ztrouchnivělé. Pokud ano, všechny části opravte. Pravidelně čistěte i krmítko, abyste se vyhnuli šíření nemocí. 

Pozor si dejte na otvory a mezery, kterými by dovnitř mohli vniknout predátoři. I sebemenší škvírku pečlivě zadělejte. Nezapomeňte vyčistit i snášková místa neboli kukaně. Důležité je také dezinfikovat kurník speciálními přípravky, abyste zabránili výskytu nemocí nebo škůdců, a pokud objevíte jakékoliv známky jejich existence, okamžitě zakročte. Kurník udržujte dobře větraný, abyste zamezili vzniku plísní a hniloby.

A už jen čekat na domácí vajíčka

Postačí kvalitní materiál, promyšlený plán a trocha úsilí. A kurník pro slepice je připraven. Nezapomeňte na pravidelnou údržbu, aby vám vydržel dlouhá léta.

Článek Jak postavit kurník pro slepice se nejdříve objevil na Jsem kutil.

Pokud máte sousedy, nejprve s nimi celou záležitost proberte, každodenní kokrhání kohouta by nemuselo být zrovna veselým zážitkem. Připravte se také na to, že slepice je poměrně hloupé zvíře, nedá se ani v nejmenším srovnávat s kočkou ani psem.

Pro jejich chov budete kromě kurníku potřebovat vidle, holínky a lopatu, stejně tak byste měli zajistit pravidelný přísun pšenice či šrotu. Existují ale i plemena, která jsou potravně naprosto soběstačná a téměř se o ně nemusíte starat. Jde například o České slepice zlatě kropenaté. Každé ráno je budete z kurníku pouštět ven, abyste je večer s vypětím všech nervů zahnali na hřad, protože jedna z nich bude vždycky proti tomu, že by snad měl být čas jít na kutě. Je však možné je bez problému naučit poslušnosti. Když se slepice přes noc zapomene venku, příště si dá velký pozor, aby se dostala do bezpečí kurníku. Pokud je nezavřete na petlici do kurníku, ráno jich může být polovic – lasiček a kun je i v příměstské zástavbě dost na to, aby se Vám během pár dnů všechny slípky doslova „ztratily“. Pokud patříte k časově vytíženějším chovatelům, jde pořídit i automatické otevírání a zavírání kurníku pomocí fotobuňkou ovládaného zařízení.

Budete-li hledat vejce, pamatujte si, že musíte prohledat doslova celé stavení a přilehlé pole a louky, protože slepice zanáší prakticky všude, kam je napadne. Občas bude část nalezených vajec rozklovaná a vypitá, vždy ale není viníkem šelma – občas to napadne i prudce inteligentní slepici. V takovém případě je potřeba sledovat, která ze slepic toto praktikuje a z chovu ji odstranit. Je to totiž „nakažlivé“ a problém s rozklováváním vajec se může projevit u jiných slepic v chovu.

A jaká je výnosnost slepic? V závislosti na plemeni se standardně pohybuje mezi padesáti a sedmdesáti procenty. Rozhodně je lepší chovat celé hejno, zvláště pokud budou mít na venkově dostatečný životní prostor. Jen tak pro zajímavost – jedna slepice by měla mít nejméně deset metrů čtverečních výběhu, kde si bude spokojeně shánět potravu a hrabat .

A krmení? Použít můžete leccos, slepice sezobnou doslova všechno. Jakýkoliv odpad z kuchyně, počínaje slupkami od brambor, nadšeně zužitkují. je však lepší mít zásobu pšenice.

Článek Základy chovu slepic se nejdříve objevil na Jsem kutil.