Superadobe je systém staveb, využívající k vlastní hrubé stavbě materiál, který můžeme najít přímo na místě budoucího domu, postaveného podle tohoto systému.

Základem je vyhloubit dostatečné základy, případně odstranit část valu svahu tak, aby se stěny budovy dotýkaly záhlubně. Také je nutné přidat do základů kanalizační síť, elektrickou a vodovodní přípojku, ještě než začneme vrstvit zdivo. Již v této fázi je potřeba myslet na odvodnění stavby a technologii k tomu potřebnou. Nejsnáze dostupná je v tuto chvíli finančně i z pohledu dostupnosti nopová folie. Nesmíme zapomenout, že nopy, tedy kalíšky musíme dát dnem směrem ke zdi, aby mezi zdí a folií mohl cirkulovat vzduch.

Základem zdiva je nekonečný pytel, který se plní na místě nakopanou zeminou. Záleží ovšem hodně na duhu zeminy. Pokud je spíše hutná jílovitá, tak máme vyhráno. Pokud je lehčí, hlinitá až hlinitopísčitá, musíme přidávat cement, v poměru podle hutnosti půdy. Takto naplněný nekonečný pytel se skládá na zem do kruhu, který jsme si vyměřili podle středového zatlučeného kolíku, který určuje střed budovy a na něj zavěšený řetěz poloměru, který chceme od středu po vnitřní okraj zdiva.

Na tento kruh položíme první řadu nekonečného pytle, naplněného směsí zeminy s cementem, případně se ještě přidává nasekaná sláma, kvůli lepší tepelné izolaci. Tuto první řadu je potřeba řádně zahutnit. K tomuto lze použít v prvních pár řadách například klasickou stavební „Žehličku“, která však ve vyšších fázích tavby nelze použít. Lze například jako alternativu použít lešenářskou trubku v odpovídající délce, na kterou se přivařil ocelový plát. Tímto „dusadlem“ potom zhutňujeme jednotlivé vrstvy, přičemž stále kontrolujeme okraj další vrstvy pytle, podle řetězu ve středu místnosti. Důležitou součástí je přidávat mezi jednotlivé vrstvy pytlů ostnatý drát, nejlépe ve dvou řadách, cca 15 cm od sebe. Ten zabezpečí řádné svázání jednotlivých řad. Je také dobré, položíme-li cca 10 řad, nechat je pár dní stát, aby si „sedly“. V té době se můžeme věnovat další činnosti na stavbě, přípravě materiálu apod. Postupně je potřeba změnit systém měření naší kupole. Kdybychom nechali řetěz ve středu, tak jako na začátku, výsledem našeho vrstvení pytlů by byla dokonalá polokoule. S největší pravděpodobností by nám však klenba nevydržela.

Vzniká nám krásná kupole, která, podle průměru použitého pytle činí relativně mocnou zeď, která má v kombinaci s přidanou slámou ve směsi dobrou termo-izolační schopnost. U větších staveb, kde na sebe jednotlivé kupole přisedají a tvoří tak samostatné místnosti, v případě větších kupolí i „křídla“ budovy, můžeme použít dva pytle vedle sebe. Tím nám vznikne opravdu silná, nosná zeď. Je však potřeba počítat s materiálem a zjistil, máme-li dostatek zeminy.

Oka a dveře do budovy se dělají velice jednoduše. Je potřeba vědět, jak veliká okna máme a tento rozměr poté přeneseme na šablonu ze dřeva, řádně vyztuženou. V místech pro okna a dveře, pro které se dělá podobná šablona, jsme od námi požadované výšky vynechávali pytle. Zde vzniklo místo pro šablonu. Ta nám umožní shora položit další vrstvu pytlů. Je dobé položit maximálně dvě vrstvy pytlů přes tyto šablony a nechat několik dní vytvrdnout, než budeme pokračovat v pokládání.

Nyní je možno kupoli dostavět až do vršku. Je možno v rámci prosvětlení místnosti vynechat vrchní středový otvor a vyplnit ho sklem, plexisklem.

Dostali jsme se do fáze stavby, kdy přichází na řadu řemeslná část. Je potřeba do vnitřního zdiva, ideálně již vytvrdlého a vyschlého, vysekat drážky na elektrické rozvody a vodu, odpady. Zručný člověk si většinu i této řemeslné práce připraví sám. Na samotné zapojení jednotlivých systémů je však lepší přizvat si odborníka. Okna a dveře se do otvorů, které jsme během hrubé stavby vytvořili s pomocí šablon, instalují stejně jako do jakéhokoli jiného domu.

Podle klimatických podmínek, v dané lokalitě běžných je možno dům z vnějšku opatřit omítkou, odolnou proti povětrnostním vlivům. Stejně tak, pokud již máme všechny sítě i z vnitřku, je možno standardním způsobem zakrýt vzor pytlů od jádrové omítky až po finální malbu místnosti.

Podle finančních možností stavitele jsou pak k mání i další varianty a možnosti úsporného bydlení. Je možno si nainstalovat solární panely, ale třeba i větrnou elektrárnu umístěnou nad střechou našeho „superadobe“ domku.

Je potřeba dodat, že americké úřady takovéto jednoduché domky testovali v rámci projektu pro trvalé bydlení a jako domky pro uprchlíky před režimy, případně živelnými pohromami. Musíme zdůraznit, že domky „superadobe“ obstály ve všech směrech, dokonce jejich konstrukce prokázala zvýšenou odolnost proti zemětřesení.

 

Nezbývá než Vám popřát mnoho úspěchů s Vaší stavbou a jednoduché a levné bydlení.

 

SuperAdobe dům herce Jaroslava Duška

 

Fotografie:

superadobeargentina.blogspot.com

www.rugnewsanddesign.com

domzhliny.com

 

O autorovi

Přidat komentář